|
|
Perorální infekce ptáků a savců neuropatogenní motolicí Trichobilharzia regenti
Pech, Václav ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Blažová, Kateřina (oponent)
Migrace tělem nakaženého hostitele je důležitou částí životních cyklů motolic, vč. schistosom. Migrace ptačích i savčích druhů viscerálních schistosom je poměrně studované téma (Haas a Haeberlein, 2009), které se stalo ještě atraktivnějším po objevu T. regenti, schistosomy migrující nervovou soustavou nejen ptáků, ale i savců (Horák a kol., 1999). Diplomová práce se zabývá migrací schistosomul T. regenti a T. szidati v alimentárně infikovaných definitivních (kachny) a náhodných (myši) hostitelích. Tato práce navazuje na předchozí výzkum K. Blažové (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze), která se zabývala migrací T. regenti v definitivních hostitelích nakažených alimentárně cerkáriemi nebo hepatopankreaty infikovaných mezihostitelských plžů Radix lagotis. Na rozdíl od K. Blažové (nepublikováno), která prokázala migraci schistosomul T. regenti míchou a mozkem do nazální sliznice nakažených ptáků, se tato práce zaměřuje zejména na časnou fázi migrace v alimentárně nakažených kachnách a myších. Invaze jícnu cerkáriemi T. regenti in vitro není podmíněna sekrecí žlázových produktů vč. katepsinu B2 (TrCB2) do okolí. Aktivita TrCB2 proti hlavním složkám slizničního hlenu, mucinům, byla v této práci studována na substrátových gelech: katepsin B2 nebyl schopen muciny typu I a III degradovat. V...
|
|
|
Mládeží uplatňovaná prevence vybraných alimentárních nákaz v regionu Milevsko
VINKLEROVÁ, Lucie
Alimentární nákazy tvoří rozsáhlou skupinu infekčních onemocnění. Jsou to významná onemocnění vyskytující se více v rozvojových zemích, ale nevyhnou se ani zemím vyspělým. Původcem onemocnění jsou bakterie a jejich toxiny, viry, paraziti a priony, jejichž zdrojem je infikovaný člověk nebo zvíře. Cestou přenosu je kontaminovaná půda, kontaminovaná voda a potraviny, někdy též kontaminované předměty. Největší význam v prevenci alimentárních nákaz mají nespecifická opatření, a to ochrana zdrojů pitné vody, výroba nezávadných potravin, odstraňování odpadu, funkční kanalizační systém, deratizační a dezinsekční opatření a samozřejmě dodržování zásad osobní hygieny, určitý hygienický standard a zdravotní výchova populace. Střevní nákazy jsou preventabilní. Spotřebitel se může účinně chránit dodržováním základních zásad stanovených Světovou zdravotnickou organizací. Cílem této práce bylo zmapovat znalosti o preventivních opatřeních alimentárních nákaz a dodržování těchto zásad mládeží v regionu Milevsko. Teoretická část práce shrnuje základní informace o střevních nákazách a popisuje jejich zdravotní význam z nejrůznějších hledisek. Podrobně jsou popsána preventivní opatření, o kterých by měl mít každý povědomí a může je v rámci ochrany svého zdraví v běžném životě aplikovat. Práce shrnuje informace o procesu šíření alimentárních nákaz a epidemiologických opatřeních zaměřených na zdroj, cesty přenosu a vnímavého jedince. Součástí teoretické části jsou i základní informace o konkrétních střevních nákazách, nejvýznamnějších pro populaci v České republice. Krátce je popsána i terapie těchto nákaz a nejdůležitější legislativní opatření. Ve výzkumné části práce byl použit kvantitativní výzkum, technikou dotazníku. Výzkumným souborem byli studenti středních odborných škol a odborných učilišť v regionu Milevsko. Byly stanoveny tři hypotézy. Statistické testování hypotéz bylo provedeno metodou t testu. S předem stanovenou hladinou významnosti je porovnána hodnota dosažené hladiny významnosti. První hypotéza předpokládala, že znalosti prevence o střevních nákazách budou vyšší u dívek než chlapců. Toto tvrzení se nepotvrdilo. Znalosti o preventivních zásadách se dle kritéria pohlaví neliší. Další dvě hypotézy předpokládaly, že dodržování hygienických opatření v prevenci alimentárních nákaz je vyšší u dívek než u chlapců a také vyšší u maturantů než učňů. Tyto hypotézy jsou platné. Preventivní zásady skutečně dodržují více dívky než chlapci a maturanti než učni. Z realizovaného výzkumu je patrné, že mládež v regionu Milevsko má dobré znalosti o alimentárních nákazách, znají i zásadní preventivní opatření. Ovšem znalost těchto pravidel neznamená jejich uplatňování v praxi. Výsledky ukázaly, že některá pravidla, např. omývání ovoce a zeleniny před bezprostřední konzumací, dostatečné provaření nebo propečení pokrmu, hygiena rukou zejména před konzumací pokrmu či po kontaktu se zvířetem, dodržuje menší procento respondentů než to, které uvedlo znalost těchto zásad. Pozitivním zjištěním ale je, že některá pravidla respondenti dodržují, aniž by si jich byli vědomi, např. zásada správného uchování hotového tepelně zpracovaného pokrmu. Alimentární nákazy jsou nemoci, kterým lze dodržováním preventivních zásad předejít. Obzvláště v České republice, kde jsou nespecifická opatření na vysoké úrovni. Je pouze na každém spotřebiteli/konzumentovi, jak důsledný při dodržování těchto zásad bude. Respektování preventivních opatření je předpokladem pro snížení incidence alimentárních nákaz v populaci.
|
|
|
Rizika vzniku salmonelózy a prevence této nemoci ve výchově ke zdraví
VAČKÁŘ, David
Bakalářská práce se zabývá původem a vznikem salmonelózy a riziky s tímto bakteriálním onemocněním spojené. Popisuje projevy tohoto onemocnění a taktéž nejrůznější šíření této infekce. Poukazuje na rizika spojené s přijímáním potravy, jejím skladováním a úpravami. Důležitou roli hraje prevence před vznikem onemocnění a léčba při jejím vzniku, která je zaměřená hlavně na příjem tekutin a potravy. V práci je zahrnuto dotazníkové šetření k tomuto průjmovitému onemocnění a závěrečné zpracování a vyhodnocení dotazníků.
|
|
|
Faktory ovlivňující jakost mléka při jeho získávání a ošetřování v prvovýrobě
HAVRÁNKOVÁ, Iveta
Mléko je jedním z mála zemědělských produktů, které můžeme použít k přímé spotřebě. Pro lidskou výživu je mléko důležité nejen jako syrový produkt, ale stále více se uplatňuje i v potravinářství. Kvalita mléka je ovlivňována celou řadou faktorů. Práce se zabývá těmi nejdůležitějšími, které ovlivňují, jak nutriční hodnotu, tak i mikrobiologickou a hygienickou jakost mléka.
|
|
|
Patogenní mikroorganismy v masných výrobcích
FARKOVÁ, Barbora
Cílem práce je analýza a deskripce mikroorganismů vyskytujících se v masných výrobcích. Práce má již z povahy zadání rešeršní charakter, proto jsou jako vědecké metody zvoleny analýza odborné literatury a následná deskripce zjištěných poznatků. První kapitola je zaměřena na charakteristiku mikroorganismů a jejich rozdělení z několika hledisek. Kapitola 2 se již týká konkrétních rodů mikroorganismů, které byly s použitím širokého spektra literárních zdrojů podrobně charakterizovány, včetně zástupců, kteří se mohou vyskytovat v mase a masných výrobcích. Úvod kapitoly 2 je věnován alimentárním onemocněním ? intoxikacím a toxoinfekcím, které se mohou u člověka objevit po požití nesprávně tepelně upravené potraviny nebo díky špatnému skladování. Jedna z podkapitol kapitoly 2 je zaměřena na plísně, které bývají v rešeršních mikrobiologických pracích často opomíjeny, přestože jsou velmi významným patogenem a nežádoucím prvkem v potravinách. Další kapitola je věnována masným technologiím a zahrnuje terminologii, která se v tomto oboru používá. Navíc shrnuje základní požadavky, předpoklady a normy s masným průmyslem spojené.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.